Objektivy

Objektiv je oko fotoaparátu a rozhodně nebudeme přehánět když prohlásíme, že je z celé fotografické soustavy (objektiv, tělo, čip/film) to nejdůležitější pro výslednou kvalitu. V přehledu níže se seznámíme se základními termíny, které se objektivů týkají a také si řekneme něco málo o jejich použití.

Základy

Ohnisko

Jakýkoliv předmět tvoří za objektivem obraz. Aby byla orientace snažší, nazývá se vše před objektivem jako předmětová rovina/prostor a vše za objektivem obrazová rovina/prostor. Obraz se vytvoří výškově i stranově převrácený a je ostrý vždy tam, kde se všechny paprsky od předmětového bodu procházející objektivem protnou v jednom bodě, a právě zde musí být při fotografování umístěno záznamové médium (čip nebo film) aby daný bod ve výsledku vyšel ostře. A právě tomuto bodu, respektive rovině, se říká ohnisko.

Ohnisková vzdálenost

Ohnisková vzdálenost patří k základním vlasnostem objektivu. Označuje se písmenem f a udávána je číselnou hodnotou v mm. A skutečně se jedná o vzdálenost - je to vzdálenost čočky od ohniska při zaostření na nekonečno. Zároveň ovšem platí, že pro danou optickou soustavu je v předmětovém prostoru jako nekonečná vzdálenost cokoliv dál, než 1000f. Tedy pro objektiv s ohniskovou vzdáleností 50mm je to cokoliv dál než je 50m.

Clona

Clona je otvor, který se dá podle potřeby měnit a tím reguluje množství světla, které prochází objektivem. Funguje na zcela stejném principu jako v lidském oku zornička.

Clonové číslo

Velikost clony se udává clonovým číslem. Clonové číslo představuje poměr ohniskové vzdálenosti ku průměru vstupní pupily. Clonové číslo vyjadřuje přímo, kolik světla dopadne na záznamové médium za jednotku času.

Světelnost

Světelnost je spolu s ohniskem klíčovým parametrem každého objektivu. Světelnost není ničím jiným než minimální hodnotou clonového čísla, které je daný objektiv schopen dosáhnout.

Hloubka ostrosti

Jedním ze základních tvůrčích nástrojů fotografie je hloubka ostrosti. Hloubkou ostrosti rozumíme rozsah vzdáleností v předmětovém prostoru, který je v obrazové rovině (v ohnisku) zobrazen jako ostrý (viz ilustrační obrázek níže). Zaostřením na vybraný objekt je dán základní zaostřená vzdálenost od které se rozsah hloubky ostrosti počítá. Rozsah hloubky ostrosti je vždy větší ve směru za zaostřenou vzdáleností než před ní (platí že vzdálenost A je větší než B - viz obrázek).

Hloubku ostrosti ovlivňují tři základní faktory:

• Clonové číslo - čím je clonové číslo vyšší, tím je i hloubka ostrosti větší. Tento faktor je zdaleka nejvýraznější a volba clonového čísla zásadním způsobem ovlivňuje vzhled fotografie. Volba clony je tedy klíčovým nástrojem fotografické tvorby.
• Ohnisko objektivu - čím je ohnisko objektivu větší, tím je hloubka ostrosti menší (při nezměněné cloně). Ohnisko objektivu nemá tak výrazný vliv jako clona, každopádně při větším rozdílu ohnisek je již rozdíl jasně patrný.
• Vzdálenost předmětu - čím dál je fotografovaný předmět, tím je hloubka ostrosti větší. Tento faktor je opět méně výrazný než volba clonového čísla, v kombinaci s dlouhým ohniskem ovšem může být i poměrně výrazný.

Vady

Sférická vada

Sférická vada se projevuje sníženou ostrostí obrazu při krajích fotografie. Je způsobena tím, že se paprsky světla lámou na okrajích čočky více než blíže ke středu.

Chromatická vada

Chormatická aberace je jev v digitální fotografii poměrně známý. Projevuje se zejména na kontrastních přechodech (např. větvě stromů proti světlé obloze) kde se objevují různě barevné kontury (v podstatě v libovolné části spektra). Problém je způsoben odlišným indexem lomu různých barevných spekter.

Zkreslení

Zkreslení obrazu je přirozeným optickým jevem plynoucím z konstrukce čočky. Rozlišujeme tzv. poduškovité zkreslení a soudkovité. Poduškovité znamená že jsou vodorovné/svislé linie, které jsou v předmětovém prostoru zcela rovné, prohnuty dovnitř obrazu a u soudkovitého jsou naopak prohnuty vně. Soudkovité zkreslení ze často projevuje u širokoúhlých objektivů a zcela záměrné (a nevyhnutelné) je potom u objektivů typu rybí oko. Poduškovité zkreslení je naopak typické pro teleobjektivy.

Vinětace

Vinětace je opět přirozeným důsledkem optických zákonů a projevuje je ztmavením okrajů fotografie. Problémovější bývá u širokoúhlých objektivů a také se projevuje tím silněji, čím více optických členů je při kontrukci objektivu použito.

Reflexy

Vnitřní odrazy světelných paprsků v objektivů se nazývají reflexy. Veškeré světlo neprojde čočkou ale jeho malá část je odražena. Odrazit se může i od tubusu objektivu. Různě odražené světelné paprsky se nakonec nejčastěji promítnou mimo ohnisko - tedy rozostřené. Tím vznikají různé závoje, duchy a světelné skvrnky. Pro omezení reflexů je nejlepší minimalizovat počet optických členů (čím méně přechodů vzduch-čočka, tím lépe). Dalšími nástroji pro jejich potlačení jsou antireflexní vrstvy (MC vrstvy), sluneční clony a také rýhování tubusu objektivu a to jak vně (před vstupem do čočky) tak i uvnitř. Krásnou ukázkou takové rýhování jsou staré kardanové kamery, jejichž měchy vypadají jako harmonika právě z tohoto důvodu.

Konstrukce

K čemu slouží některé prvky v konstrukci objektivů:

Asférický člen - je opakem členu sférického a účelem jeho začlenění je zlepšení kresby v rozích snímku a potlačení zkreslení

Apochromát (APO) - koriguje barevnou vadu kombinací čoček s různou lámavostí

Plovoucí člen - zlepšuje kvalitu snímku při ostření na krátkou vzdálenost

Multicoating - též MC vrsty - antireflexní vrsty zvyšující propustnost světla

Dělení objektivů

Podle konstrukce

Pevné

Pevnými objektivy rozumíme takové, jejichž ohnisková vzdálenost je neměná. Říká se jim také "fixní" objektivy nebo ještě častěji "pevné sklo". Tyto objektivy patří opticky k tomu nejlepšímu, co může současná technika nabídnout. Pevný objektiv má celou řadu výhod díky tomu, že je možné použít menší počet čoček, jsou redukovány některé pohyblivé části a také sami výrobci většinou právě tyto objektivy osazují těmi nejkvalitnějšími komponentami. Cena těchto objektivů může být někdy vyšší, ale rozhodně stojí za investici. Ve srovnání se zoomy mají obecně vyšší ostrost, lepší přenos kontrastu a nádherný bokeh. Pro dosažení technicky dokonalých profesionálních fotografií jsou pevné objektivy tím nejlepším nástrojem. Práce s nimi je samozřejmě o něco komplikovanější než se zoomy. Pro vytvoření toho správného záběru je nutno chodit! Jenže právě toto donucení k pohybu člověka často donutí hledat ten opravdu nejlepší záběr.

Zoom

Jedná se o objektivy s proměnlivou ohniskovou vzdáleností, což je také jejich hlavní výhodou. Místo několika objektivů máte jen jeden a práce se záběrem je tak velmi rychlá - potřebný výřez je možné realizovat pouhým otočením kroužku na objektivu. Zoomy se velmi hodí pro jakoukoliv práci, kde je právě taková flexibilita rozhodující a nezanedbatelnou výhodou je i menší transportní objem i váha. K jejich omezením ale patří, že celková optická kvalita je obecně slabší než u pevných objektivů. Samozřejmě že opravdu kvalitní zoom si s pevným sklem nezadá, přeci jen to ale není ono. Nic naplat, je to kompromisní řešení. Ne každý z nás je ovšem také tak majetný, aby si mohl pořídit sadu pevných objektivů. Proto mají zoomy rozhodně svoje místo i v práci pokročilých, vášnivých fotoamaterů, jejichž peněženka musí náročný koníček nějak unést....:o)

Zrcadlové

Zrcadlové objektivy dnes nejsou příliš časté. Konstrukcí jsou v podstatě shodné se zrcadlovými astronomickými dalekohledy a i mají obdobné využití. Jedná se téměř výhradně o velmi silné teleobjektivy - minimálně 800mm a více. Dochází u nich samozřejmě k velkým ztrátám světla a proto nemívají zrovna oslňující světelnost.

Podle ohniska*

Rybí oko

Ohnisková vzdálenost = cca do 15mm

Popis: jedná se o objektivy, které zobrazí extermně široký úhel. Do záběru se nám zpravidla dostanou všechny objekty v úhlu i přes 180 stupňů a pokud to trochu zjednodušíme, vyfotíme vše i to co máme jen v periferním vidění. Vzhledem ke "kompresi" obrazu do jedné roviny samozřejmě dojde k velmi silnému zkreslení obrazu, který u některých objektivů bývá dokonce i kruhový. Také způsobuje, že i velmi blízko umístěný objekt se na fotografii zdá být realativně daleko.

Použití: rybí oko je velmi specifický objektiv, který má využití téměr výhradně kreativní. Umožní zobrazit velmi široké okolí a dává možnost zachytit nejrůznější vztahy. Má také uplatnění ve stísněných prostorách, kde pro vyfocení všeho podstatné nemusíte mít od objektu odstup. Určitou nevýhodou rybího oka je velmi omezená možnost využití filtrů. Některé objektivy jej vůbec neumožňují, některé pak pouze filtry želatinové, které se nenasazují na objektiv zpředu (jak je běžné), ale zezadu.

Širokoúhlé

Ohnisková vzdálenost = cca 20-40mm

Popis: širokoúhlý objektiv zobrazí úhel zhruba 60-100 stupňů. I u těchto objektivů tak na výsledné fotografii vidíme více než pouhým okem. Širokoúhlé objektivy již většinou umožňují připevnění standardních šroubovacích filtrů. Relativně často se ale stává, že pokud nemá ztenčenou obroučku tak může způsobit vinětaci. Využití více filtrů najednou je pak většinou nemožné (respektive znamená jistojistou vinětaci). Také průměry filtru jsou zpravidla velké (většinou 77mm a více) a to už vaše peněženka dost pocítí.

Použití: s širokoúhlým objektivem má člověk k dispozici celou řadu témat. Jedním ze nejčastějších je samozřejmě krajina a příroda. Zobrazit krásný výhled z právě zdolané hory to prostě stojí za to. Širokoúhlý objektiv má své využití také v architektuře, zejména při fotografování interiérů. Další velmi širokou oblastí je reportážní fotografie, kdy je potřeba zachytit celkové dění na scéně, a ne jen nějaký výřez/detail. Obecně lze shrnout, že širokoúhlý objektiv nám dává možnost dávát do vzájemných souvislostí objekty které jsou blízko (a většinou menších rozměrů) s objekty, které se nacházejí dále (a většinou mají rozměr větší).

Základní

Ohnisková vzdálenost = cca 40-60mm

Popis: jako základní nebo také standardní objektiv je označován takový, který má ohniskovou vzdálenost 50mm. Tato ohnisková vzdálenost totiž zobrazuje svět nejpodobněji tomu, jak jej vnímá lidské oko. I vzhledem k této skutečnosti, a částečně také z historických důvodů, jsou právě základní objektivy tou "nejprestižnější" kategorií. Neexistuje snad výrobce, který by takový objektiv neměl v nabídce. Zároveň asi není žádný výrobce, který by nenabízel v této kategorii své nejprestižnější kousky, co se kvality použité optiky a dosahovaných parametrů týče. Zejména světelnost je u těchto objektivů často špičková (není výjimkou 1.4).

Použití: základní objektivy jsou poměrně univerzální a mají ze všech typů objektivů nejširší použití. Asi neexistuje námět, který by nešlo tímto objektivem zpracovat. Je to právě z důvodu zobrazení, které je tak blízké lidskému oku. Objetiv se hodí na krajinu, architekturu, zátiší i reportáž. Zvláště objektiv s pevným ohiskem nabízí excelentní kvalitu v podobě ostrosti, barevné věrnosti a bokeh. Nejšpičkovější objektivy s velmi vysokou světelností jsou pak přímo dělané pro focení lidí.

Teleobjektivy

Ohnisková vzdálenost = větší než 70mm

Popis: teleobjektiv je zjednodušeně řečeno dalekohled na vašem fotoaparátu - umožní fotografování vzdálených objektů. Telebjektivy jsou častěji vyráběny jako zoomové než s pevným ohniskem. Časté bývá i další dělení na teleobjektivy a super teleobjektivy (zpravidla nad 200mm). Teleobjektivy jsou zpravidla objemnější a nebývá u nich zvykem extrémní světelnost (pod 2.8 asi nic nenajdete). Velikost závitu pro filtr bývá také větší, takže je nutné počítat s více penězi na filtry. Nabídka je relativně široká u všech výrobců. U superteleobjekitivů zpravidla o něco slabší, zvláště vzhledem k tomu, že se výrobní náklady zvyšují a nejedná se tedy o zrovna levné objektivy (ta nejšpičkovější pevná skla jdou i přes 100 000,- Kč).

Použití: použití je teleobjektivů je poměrně široké, byť se to na první pohled nemusí zdát. Nejvýraznější úlohu mají teleobjektivy především ve sportovní fotografii (detailní záběry na sportovce) a při focení zvířat (a to jak těch divokých, tak i v zajetí či domácích). Uplatnění najdou i v portrétní fotografii a produktové fotografii (např. focení automobilů). Široké použití mají i v krajině, kde se hodí na focení stromů samotářů či nejrůznějších terenních nerovností a jiných opakování motivů či naopak jejich kontrastů.

Speciální objektivy

* ohnisko po přepočtu na formát kinofilmu